Curse of the Werewolf

Není žádným tajemstvím, že miluju éru klasických gotických horrorů, která Euramerice kralovala v šedesátých letech. Tvůrci jako Bava, Corman a Fisher dali společně s geniálními herci (Cushing, Price, Lee, Steele) vzniknout jedněm z nejlepších horrorů všech dob. Postupně se prokousávám množstvím filmů, které v té době vznikly a mezi řadou nadprůměrných kousků jsem už našel pár dokonalostí, ale bohužel mě tam potkalo taky pár hořkých zklamání. A právě to je případ Curse of Werewolf.

Ono totiž dost klame tělem, vlkodlak v názvu, na přebalu i plakátech úžasná maska, slavný režisér horrorů....ale horror to není. Spíš jakési historické drama, ve kterém sice jde o lykantropii, ale stejně tak mohl mít hlavní hrdina třeba hodně ošklivou rýmu. Už dlouhý úvod, ve kterém je popsán vznik prokletí mně měl varovat a tempo se příliš nerozjede ani s příchodem jinak skvělého Olivera Reeda na plátno.

Opravdu zajímavý je až závěr, kdy se konečně objeví slibovaný vlkodlak (maska je vážně skvělá) a začne se něco dít. Takové grády mít celý film tak jsem spokojený. Takhle je bohužel nejsilnějším pocitem z Curse of Werewol zklamání. Prostě nevyužitý potenciál, ani se nedivím, že Hammer vytvořil tak málo vlkodlačích filmů.



Náladu mi pak ještě víc pokazila zpráva o resuscitaci Amicusu, přičemž jedním z prvních počinů by měl být remake povídkového klenotu The House That Dripped Blood. Kromě předělávání starých klasik by naštěstí měl nový Amicus Entertainment produkovat také originální nízkorozpočťáky, na které se celkem těším. Svůj nový film pro ně točí i takový Stuart Gordon, což by mohlo být zajímavé.

Eye 10

Kvalitativní sestup, který série Oko předvádí by šel asi nejlépe přirovnat k Halloweenům. Po vynikající strašidelné jedničce přišla hodně slušná dvojka, kde tvůrci místy sice trochu moc tlačili na pilu, ale pořád to byla kvalitní zábava. A s třetím dílem je to taky stejné jako u Myersů, jen za to zlo zodpovídají tvůrci předchozích dvou. Trilogii tak pohřbívá film, který s předchozími nemá moc společného ani příběhově, ani stylem.

A právě žánrová změna je asi to nejhorší, s čím Eye 10 přichází. Narozdíl od prvních čistých horrorů jde v tomto případě o podivný mix hrůzy a komična, který ale vůbec nefunguje a veškeré "humorné" scénky jsou až zoufale trapné. Teda, jedna by se našla, v hlavní roli je malý chlapeček a určitě ji poznáte, je to ta jediná vtipná. Bohužel jak nefungují scény, které mají navozovat smích, nefungují ani scény navozující hrůzu. A to je u horroru trochu problém. I tady by jedna hodně podařená byla, správně atmosféricky strašidelný je celý segment, kdy jsou duchové vyvoláváni mlácením jídelními hůlkami o misky.

Z předchozího snad trochu vyplývá, že je film rozdělen na jakési části, které ne zcela ideálně navazují a ve kterých se hrdinové, šíleně nesympatická partička teenagerů (kde je konec krásné Šukej ze dvojky), pokouší vyvolat duchy jedním z deseti způsobů popsaných v tajemné knize. Odtud tedy název filmu, jsem zvědav, jak se bude jmenovat další díl. A počítam, že ten bratři Pangové natočí, protože tahle série je proslavila a určitě jim sype nejvíc. No, snad se mi to nedostane do ruky. Jo a ještě k těm způsobům, ten nejjednoduší jsem včera v noci vyzkoušel a nefunguje. :(

Jason vs. Leatherface

V komiksech se vůbec nevyznám, prakticky veškeré vědomosti o nich jsem získal před mnoha lety, když je Pavlovský a Kopřiva opěvovali ve Score a Ikarii. Od té doby se po nich nijak výrazně nepídím, záměrně je nevyhledávám ani nestahuju, ale stane se, že se čas od času nějakej kousek na disku nebo v knihovně objeví.

A to je právě případ třídílné záležitosti vydavatelství Topps Jason vs. Leatherface. Válela se mi tu snad rok a tak když opět nešel net trochu jsem se začetl. No začetl, rozhodně nečekejte žádné filozofování, přecijen je to jen o setkání dvou slavných slasherových řezníků. A jak k něčemu takovému dojde?

Jasonovi vysuší jezero a on se shodou náhod ocitá na farmě, pro jejíž podivné osazenstvo obstarává stravu ještě podivnějsí chlápek v kožené masce. Místo očekávané přesdržkové si oba borci padnou do oka a Jason je kanibalistickou rodinkou okamžitě adoptován. Ale žádná idylka nemá dlouhého trvání a Jason se nasírá tak snadno...


Mno, příběh žádnej zázrak, je to poměrně nuda a zoufale tomu chybí vtípky, o které si podobná záležitost přímo říká. Takový poloamatérský čtyřstránkový komiks Michael Myers Vs. Jason Vs. Leatherface je mnohem vtipnější. Naštěstí má Jason vs. Leatherface jen pár desítek stran, takže to celkem rychle uteče. A je to hodně slušně nakreslené, obálky dělal Simon Bisley, kterého zná i takový komiksový ignorant jako já. A to už je co říct.

Cry_Wolf

Už druhý "vlčí" film v tomto týdnu a zase slasher. Težko najít rozdílnější zástupce tohohle fajn subžánru, než jsou právě Wolf Creek a Cry_Wolf. Zatímco ten první je nekompromisní přímočará brutální řežba, druhý má promyšlenější a originálnější příběh, ale je sterilní a čajíčkovský, jak jen může slasher v povřískotovské éře být. Nemám tyhle novodobé vyvražďovačky moc rád, věšinou je to zábava pro malé děti, které neviděly Jasona ani z rychlíku. Pokud mě má takový film bavit, musí mít alespoň dobrý nápad, nebo hodně cool vraha. To první měly například skvělé první Urban Legend.

Cry_Wolf má oboje, ale tak nějak to není dotažené a výsledek je rozpačitý. K příběhu asi jen tolik, že jde o hru, ve které si partička středoškoláků vymyslí vraha a on se nakonec ukáže být sakra reálným. Právě ten proces vymýšlení vraha a jednotlivých zabití je na filmu to nejoriginálnější a zároveň nejzábavnější.

Zbytek tak nějak tápe a i přes pěknou zrzku v jedné z hlavních rolí je to místy dost nudné. Je asi škoda, že jsem nejspíš neviděl unrated verzi, protože v té mojí prakticky chyběla krev a zabíjení, což je u slasheru vždy velké mínus. A mimochodem, nápad i pointa jsou sice celkem fajn, ale rozhodně to neni nic tak úžasného a překvapivého. Prostě slušnej průměr.

Poster pro Silent Hill

Přiznám se, že novinky okolo Silent Hill sleduju, jen když mě na ně nějakej ukrajinec upozorní. Došlo to tak daleko, že jsem ještě ani neviděl trailer, ale hodlám to napravit. Tuhle krátkou zprávičku píšu jelikož hlasování o oficiální poster filmu dospělo do finále a na stránkách Sony Pictures je možnost vybrat si že šesti nejlepších návrhů. IMHO to nejsou žádné zázraky, několik je vyloženě ubohých (hlavně ten červenej), ale minimálně ten mnou vybraný má atmosféru.
PS. Hrál jsem druhý díl asi dvacet minut a dost jsem se nudil, to jen pro pořádek.

Wolf Creek

Ve svém výběru "Na co letos do kina" jsem australský Wolf Creek (trailer) zařadil mezi mnou nejvíce očekávané horrory. Tešil jsem se na nej tak moc, že jsem nevydržel čekat, až se (možná) objeví v kinech a hezky v klidu jsem se podíval na rip. Stálo to zato.

Wolf Creek patří do poměrně početné skupiny klonů Texas Chain Saw Massacre. Mix slasheru a exploiation na divaky zaručeně zabíra, vždyť kdo by se nechtěl dívat na to, jak pořádně rozjetej vrahoun mučí oběť za obětí.


Nejblíže má film k francouzské pecce Haute Tension, ale nedosahuje zcela jejich kvalit. Předně má neuvěřitelně natahovanej začátek, takové to seznámení s postavami a prostředím zabírá dobře polovinu filmu a, i přes skvělou kameru snímající nádhernou přírodu Austrálie, je to trochu nuda. Ovšem od chvíle, kdy se děj zlomí je to opravdu nářez. Je to hnusné, špinavé, brutální, napínavé a neuvěřitelně zábavné. Navíc to má s Haute Tension společné jedno velké plus a to je vrah. John Jarrat je naprosto úžasnej a jako hnusnej bastard nemá možnmá v novém tisíciletí konkurence, rozhodně on a jeho styl je to nejlepsí na celém filmu. Už jenom kvuli němu a skvělé atmosféře, podpořené opravdu dobrou režií stojí tenhle australský horrůrek zato. Není dokonalej, ale nemá k tomu až tak daleko.

Skeleton Key

Horrorový mainstream, který se v posledních letech prohání našimi kiny má ve většině případů několik společných jmenovatelů - neoriginalitu, podbízivou akčnost a přes snahu tvůrců i jakousi sterilnost. Těm hercům prostě nevěříte, že je to bolí, natož, že se bojí. Nejlepší kusy jsou rovnou na dvd (Descent, Dead Birds), případně se k nám nedostanou vůbec. Čest vzjímkám jako je Land of the Dead, ale jeden Romero ještě jaro nedělá.

Skeleton Key předcházela pověst slušného až výborného horroru, se skvělou pointou a co je důležité, měl být opravdu strašidelný. A jak to dopadlo? No mohlo to být mnohem horší, alespoň tu lidé neumírali ve 3:15. Bohužel, film je nejsilnejší v první polovině, kdy krásná tlamička Kate Hudson odhaluje tajemství starého domu, ve kterém chybí zrcadla a přebívá kletba minulosti. V tu chvíli se také odhaluje dost indicií pro uhodnutí imho ne až tak překvapivé pointy, která ale rozhodně v době různých Kruhů 2 a Vřískotů 3 neurazí a spíš potěší svou neokoukaností. Ty dva opravdu špatné horrory jsem uvedl proto, že jejich scénář má na svědomí Ehren Kruger, který napsal i Skeleton Key. A tady je myslím příběh i scénář v pohodě. Třeba na tom Krugerovi bude časem zajímavého i něco jiného, než cool jméno.

Bohužel to, kvůli čemu jsem se na Skeleton Key těšil nejvíc - strach - se nedostavilo. Vážně jsem se snažil, ale kromě několika atmosféričtějších okamžiků je celý film klasický průměr. V rámci toho, co šlo v loňském roce do kin určitě průměr lepší, ale pořád jen průměr.

Invasion nadruhou

Následující příspěvek je lehce spoileroidní, takže by ho neměli číst seriáloví fanatici a těhotné ženy.

Jestliže jsem tady psal, jaký že je Invasion slušný seriál, po dalších třech dílech musím své hodnocení trochu poupravit. Je totiž vynikající. Od projektů s obdobnou tématikou (různé verze Invasion of Body Snatchers, Faculty, Puppet Masters) se liší v několika aspektech, kterými je myslím i překonává.

Předně - "transformovaní" jedinci si uchovávají vzpomínky, city, víru v Boha a podobně a nevědí (!!) cože se jim to přihodilo. To je myslím velké plus a dává to tak vzniknout konfliktům v obou táborech. Ne každý se se svým novým stavem lehce vyrovnává a ne každý z "normálů" vidí v "přeměněných" zrůdy. Trochu podobné to bylo i ve skvělém scifi seriálu "V", který jsem hltal jako malý kluk a kde jsem se poprvé seznamoval s takovými hereckými esy jako Marc Singer, Michael Ironside a Robert Englund.

Prostředí městečka postiženého hurikánem přestává být pro příběh tím nejdůležitějším, čím dál víc se zaměřujeme na několik hlavních postav, které naštěstí prochází neustále vývojem a vyloženě kladná je tu snad jen šestiletá holčička. Což mě přivádí k tomu, že Syndrom Otravného Parchanta přestává hrozit, i ten nejodpornejší teenager začíná být trochu sympatický a když málem zasune nejde mu nedržet pěsti.



Tenhle seriál (celkem slušné hodnocení na ČSFD) prostě každou částí nabírá na síle (díl Origin of Species byl geniální)a rozhodně byste mu při čekání na nové díly Prison Break měli věnovat pozornost. Mimo jiné třeba kvůli oficiálním stránkám, které jsou koncipované jako blog šílence Dava. Něco s podtitulem In Beero Veritas prostě nemůže být špatné...

Invasion

Když jsem před desti dny naznačoval, že seriál Invasion by mohl být to pravé scifistické , netusil jsem, jak moc se mi zalíbí. Sice nepřináší ani šílené příběhové zvraty, ani ultracool postavy, ale je napsanej dostatečně inteligentně a zábavně takže si mne každým dílem k sobě víc a víc připoutává.

Příběh je klasicky bodysnatcherovský, neznámá hrozba tentokrát přichází z vody, což je jedna z mála podobností se stejně starým seriálem Surface. Jinak je naštěstí vše mnohem lepší. Prostor, na kterém se děj odehrává je rozumně omezen na karanténou odříznuté městečko, postižené hurikánem. Právě ten spouští celý řetězec podivných událostí, provázaných s lidmi, kteří jeho řádění přežili v bažinách kolem města.

V každém seriálu se s postupujícími díly vykrystalizuje jedna, dvě postavy, které jsou dostatečnou zárukou, že se nebudete nudit. V Lostu je to Locke, nebo nověji ďábelský Mr. Eko, v Prison Break osvědčená dvojka Abruzzi a kapsička T-Bag. Invasion nikoho takového zatím (jsem u 8. dílu) nemá. Nejsilnějším charakterem je jednoznačně šerif Underlay (William Fichtner), ten má myslím v záloze ještě pěknejch pár překvapení. Stejně jako Invasion, doufám...

BTW jsou tu sice tři parchanti, ale celkem to jde, až na kluka, to je SOPka jak hrom, ten je na zabití.

Blade: Trinity

Jednička byla vynikající a určitě patří ke špičce komiksových filmů. Měla atmosféru a na svou dobu neuvěřitélné akční scény, prostě pecka. Del Torova dvojka byla skvělým akčním filmem s parádní hereckou sestavou ve vedlejších rolích (Donnie Yen, Karen Roden, Ron Perlman). A čím že je trojka?

Ničím. Tam, kde Norrington vystavěl zajímavý příběh se skvělou atmosférou a del Toro ještě přitlačil na akční strunu David S. Goyer tápe. Ono totiž být scénáristou akčních filmů a točit akční filmy jsou dvě různé věci. Když na to nemáte, vždy něco dopadne špatně. A Blade 3 je špatný prakticky celý. Příběh o střetnutí neggerského vampirobijce s Draculou je ještě v pohodě, přecijen o něj až tak moc nejde a Blade vypadá pořád zatraceně cool, ale to je vše.

Jeden z největších problémů je obsazení vedlejších rolí. Můj oblíbenec z předchozích dílů, Kris Kristofferson se jen mihne, aby přednesl pár příšerných frází ("Vždy jsem tě měl za syna. Když tě vidím obklopeného nepřáteli trhá mi to srdce") a na scénu přichází jeho dcera. Tu hraje Jessica Biel a je přesvědčivá asi jako Uma když zabíjela Billa. Roli hláškujícího tvrďáka vyfasoval Ryan Reynolds, známý u nás i z o rok mladšího, příšerného remaku Hrůzy v Amityville. A Dracula? Jo ten je samozřejmně, jak už to v posledních dvaceti letech bývá zvykem, obsazený naprosto hrozně. Tentokrát si knížete temnot střihnul Dominic Purcell. V druhém nejlepším seriálu současnosti je sice výbornej, ale Blade 3 pro něj bylo ošklivé šlápnutí vedle. Stejně jako pro mě. Oči pryč od téhle sračky.

Silent Warnings

V roce 2002 nahnal M. Night Shyamalan Mela Gibsona do opuštěné farmy uprostřed amerických kukuřičných lánů, ve kterých se objevují záhadné obrazce, a přichystal mu tam setkání se zlými mimozemšťany.
V roce 2003 nahnal Christian McIntire Billyho Zanea do opuštěné farmy uprostřed bulharských kukuřičných lánů, ve kterých se objevují záhadné obrazce, a přichystal mu tam setkání se zlými mimozemšťany.

Který film je horší? Těžko říct. Znamením nelze upřít jistá originalita, je to vůbec poprvé, kdy se kruhy objevily v kukuřici, ale také jistá demence navíc zabalená do trapné náboženské agitky. Prostě tady se Shyamalan utnul, i když napětí se mu daří vytvářet slušně. Silent Warnings jsou samozřejmně taky dementní, ale tolik to nevadí, přecijen stálo to celé míň jak milión dolarů a scénář byl napsaný za 4 dny.

Bohužel, a to je zásadní slabina Silent Warnings, je to film pouze hloupý, ne tak hloupý, až by byl zábavný, jako například famózní Dracula 3000. Takže - tahle nízkorozpočtová kopírka Signs asi neunudí k smrti, ale rozhodně už ji nechci vidět podruhé. Ale to ani toho Shyamalana....

Dracula 3000

Když se do vesmíru podíval Pinhead stalo to za houby, když se o totéž pokusil o pět let později Jason Voorhees byla to už mnohem větší sranda, ale ještě pořád to nebylo ono. Ovšem, když vloni vycenil v kosmu svoje tesáky Dracula bylo to dokonalé. Teda dokonalé - pro to, abyste si užili podobný druh filmu, musíte být jako my. Dracula 3000 je totiž šílené bečko v tom nejlepším slova smyslu. Je neuvěřitelně levné (tento týden už má druhá koprodukce s Jižní Afrikou), má totálně ujetý příběh (opuštěná vesmírná loď Demeter, cestující z planety Transylvánie v Karpatském souhvězdí, je nalezena lodí pod velením kapitána Abrahama Van Helsinga) a naprosto totální obsazení.

Herců je sice v celém filmu pouze osm, ale posuďte sami - kapitán Casper Van Dien, věčně zhulený Coolio, dvoumetrová hora svalů Tommy Lister, Baywatchsovská Erika Eleniak a veterán Udo Kier. Pokud tak silné herecké sestavě dáte pořádně říznej scénář, což se stalo, nemůže vzniknout nudnej film.

Když už jsem u scénáře, někdo si s ním opravdu skvělě vyhrál. Postavy umírají zcela nečekaně, hláška střídá hlášku a když uběhne producentem požadovaných 80 minut film prostě skončí. A to tak, že doslova, Dracula 3000 má jeden z nejujetějších a nejzábavnějších konců, jaké jsem kdy viděl.

A že se vše odehrává ve třech místnostech nějaké opuštěné továrny, že místo skafandrů nosí herci potápěčské masky, že Dracula je totálně topornej a ve své pláštěnce vypada všechno jenom ne strašidelně - ale jděte, vždyť přesně to k podobnému typu filmů patří. Takže varování - Draculu 3000 pouze, pokud si umíte béčka užívat, jinak dopadnete jak ti chudáci co ho hodnotí na ČSFD.

Dust Devil

Dust Devil je horror zajímavý hned kvůli několika věcem. Předně je to film vyrobený v JARu a afrických horrorů obecně moc není. Dále stojí za pozornost už kvůli skvělé "pouštní" atmosféře a výborné kameře. Vizuálně je to určitě lahůdka, navíc doplněná o pár celkem fajn gore scének.

Bohužel, jak moc je film na pohled zajímavý, tak moc je příběhově chudý. 103 minut o tom, jak pár lidí cestuje pouští je opravdu hodně. Zřejmně si to mysleli i šéfové Miramaxu, takže Dust Devila zkrátili pro americký trh na 87 minut a vypustili většinu scén, zabývajících se nadpřirozenem a velkou část linie s černošským poldou. Docela by mě zajímalo, jak to v sestříhané podobě vypadá, protože u té delší verze jsem se občas fest nudil.

A jaký že ten chudý příběh vlastně je? Ženská uteče od manžela - potká v poušti divnýho chlápka - chlápek je sakra dvinej, vraždí lidi - manžel pronásleduje ženu - polda pronásleduje divnýho chlápka - všichni se potkaj. Tečka. Naštěstí to moc pekne vypadá i hraje, takže je to příjemné, i když trochu nudné, pokoukání.

Trailery # 1

Trailery jsou celkem fajn, bývají svižné, úderné, zábavné a většinou obsahují to nejzajímavější z filmu. Nezřídka se stává, že jsou mnohem lepší, než výsledný snímek. Mám je prostě rád. Takže vždy, když se mi na disku nashromáždí alespoň tři zajímavé upoutávky pokusím se vás na ně upozornit. Nebudu tu machrovat, dnešní várku jsem komplet postahoval z Ex-Trailerzone. Sice ti hoši nikdy nepochopili sílu traileru na Slither, ale jinak jsou celkem v pohodě.

První budiž upoutávka na nejnovější film Guillerma del Tora El Laberinto del Fauno. Příběh se odehrává ve Španělsku během druhé světové a hlavní hrdinkou je mladá dívka s opravdu bujnou fantazií. Na to, že bujnou a temnou fantazii má především del Toro, jehož starší filmy mi až tak úžasné nepřišly, se můžete podívat v krátkém teaseru (flash verze).


Další vizuální orgie, tentokrát pod taktovkou Kurta Wimmera, to je Ultraviolet. Přiznávám, že Equilibrium se mi líbilo a to jakože hodně moc a občas se na nej podívám rád znova. Trailer (thx to Oli.G) na Ultraviolet slibuje obdobnou akční řežbu, bohužel má proti Equilibriu jeden velký nedostatek. Millu Jovovich. Nejenže nemá prsa a je ošklivá, ale role tvďaček jí prostě nejdou a chtě nechtě to vyznívá trapně. Navíc by měla Mila v téhle moderní upírárně ochraňovat devítiletého chlapce....SOPka na obzoru.


Do třetice toho nejdůležitějšího, i když s horrorem to nemá nic společného. Naštěstí v případě Kevina Smitha je to úplně jedno, trailer na Clerks 2 je prostě povinnost. Netřeba asi nic dodávat, Randal a Dante se vrací a s nimi další postavy Smithova vesmíru. Snad přidám jen link na oficiální stránky, kde jsou ke stažení deníky z natáčení.

Na co letos do kina...

Když se teď, na začátku roku podíváte na plán premiér, který je dostupný na stránkách Unie filmových distributorů zjistiíte, že to snad s filmama nebude letost tak hrozný. Prakticky každý měsic bude na co zajít (s tím, že horrory jsou povinné). Tady teď uvedu chronologicky to, co zaujalo mě. Počítejte s tím, že čím dál, tím větší pravděpodobnost, že se premiéra posune, nebo dokonce úplně zruší.

2.2. Pokračování vynikajícího horroru Saw, nazvané objevně Saw II.

9.2. Francouzský thriller Caché režiséra Michaela Hanekeho, který natočil mimo jiné Funny Games.
16.2. Remake genilání Carpenterovy klasiky, v hlavní roli se Smallvillovským Tomem Wellingem. Názory na novou verzi The Fog se prakticky shodují. A žádný není kladný.

2.3. Vlkodlačí akčňák Lena Wisemana z roku 2003 Underworld mě celkem pobavil, takže jeho druhý díl, Underworld: Evolution si ujít nenechám. Už kvůli skvělému Billovi Nighymu a zadku Kate Beckinsale.
16.3. Sice na to nepujdu, ale přišlo mi líto se nezmínit o filmu Karla. Ten je založen na pravdivém příběhu manželů, kteří unesli, zneužili a zavraždili tři mladé dívky. Ti manželé byli Paul Bernardo a Karla Homolka. Cool.
30.3. První jasnej must see letošního roku, Hostel Eliho Rotha, natáčený v našich končinách. Vedle Takashi Miikeho hraje třeba i Paula Wild.
30.3. Ve stejný den jako Hostel vstupuje do kin i nový film Terryho Gilliama Tideland.

11.5. Seven Swords Tsuie Harka sice nemají s horrorem nic společného, ale podívaná by to mohla být slušná a podobných filmu se v našich inech moc nenajde.

1.6. Po veleúspěšném Saw přichází James Wan s dalším eSkovým horrorem. Silence je příběhem vdovce, který ve svém rodném městě pátrá po vrazích své manželky. A co že je na tom horrorového? Jo to bych taky rád věděl...
1.6. David Zucker podruhé, Scary Movie počtvrté. Série horrorových parodií bude pokračovat se stejnými herci a pravděpodobně ve stejném duchu.
6.6. 2006 Tak tenhle jediný snímek si zaslouží oznámit datum premiéry v plném znění. Mám ale takový pocit, že tenhle reklamní trik bude to jediné, co je na remaku s debilním názvem Omen 666 zajímavého.
8.6. Člověk polda a upír polda se snaží zabránit jinému upírovi v rozpoutání války mezi oběma rasami. Novozélandský akční horror Perfect Creature se odehrává v alternativních 60. a 70. letech minulého století.
29.6. Final Destiantion 3 a s ním návrat Jamese Wonga k tématu naštvané obelstěné smrti. Jsem vážně zvědavej, jestli se podaří dosáhnout úrovně prvních dvou dílů.

6.7. A další remake, tentokrát je na mušce rok 1979. To jestli film When a Stranger Calls bude jako většina současných remaků sračka uvidíme v červenci, každopádně lecos naznačuje jméno jednoho z představitelů hlavních rolí - John Bobek.
13.7. O horroru Feast jsem před časem psal na Studnu.
20.7. se splní mokrý sen všech milovníků herní série Silent Hill, podle prvních záběrů snad povedenou adaptaci má na starosti Christophe Gans, takže minimálně vizuálně bude film zajímavý.
20.7. V ten samý den co Silent Hill vtrhne do našich kin pravděpodobně nejdůležitější film příštího roku - Clerks II. K tomu myslím netřeba nic dodávat.

24.8. Nechápal jsem nářky kritiků, že jednička je až příliš věrnou adaptací komiksu. Sin City se mi moc líbilo, a proto si nenechám ujít ani druhý díl.

14.9. Nový film M. Night Shyamalana Lady in the Water snad konečně nebude vrcholit "zdrcující" pointou, každopádně námět je dostatečně zajímavý a zvláštní, aby z toho režisér jeho formátu udělal dobrý film. A o čem to je? No asi se k tomu vrátim v samostatném příspěvku, protože se mi to moc zalíbilo.
21.9. Tarantino a Rodriguez přicházejí do kin s horrorovým projektem Grind House. Půjde o dvě hodinové epizody, každou natočenou jedním z režisérů, proložené fake trailery. Na Imdb je film uváděný ve stádiu pre-produkce a vzhledem k ukecanosti prvního z tůrců není až tak jisté, jestli na Grind House v září vyrazíme.
28.9. Už už jsem se začínal bát, že to letos bude bez amerických remaků asijských duchařin, ale naštěstí je tu Jim Sonzero s horrorem Pulse.

12.10. Akční horror Snakes on a Plane pojednává o jedovatých hadech na palubě letadla. Ehm.
12.10. Monster House je rodinej animák o o třech dětech, kteří zjistí, že jeden dům v jejich sousedství je ve skutečnosti monstrum.
26.10. Mám narozeniny.

9.11. O The Reaping jsem se už taky rozepisoval na Studně.
23.11. Další remake asijské duchařiny - The Eye točí sice Hideo Nakata, ale po zhlédnutí The Ring Two to pro mne už moc neznamena. A navic hnusná Renée Zellweger v hlavní roli. Fuj.
30.11. Sci-fi horror The Visiting Olivera Hirschbiegela (mimo jiné Das Experiment) bude, minimálně pro mne a maličkou, lákavý především obsazením. V hlavní roli božská Nicole.

Australský Wolf Creek je na rok 2006 ohlášený, ale datum premiéry je zatím ve vzduchu. Doufám, že se objeví, společně s Hostelem je to mnou asi nejočekávanější horror v našich kinech.

Ufff, jestli jste ze čtení tak utahaní, jako ja ze psaní možná vás pobaví tahle reklama.

Surface podruhé a (asi) naposledy

Když jsem tu předevčírem brečel nad tím, jaký ma Surface fajn námět a že ho do šedi průměru táhne hlavně zbytečná dějová linie na úrovni filmu Mac and Me, netušil jsem, jak moc se to ještě zhorší. Scénáristé totiž viděli i Free Willy a tak se náš čtrnáctiletý hrdina vydává k moři, aby.... Někdo by mohl namítnout, že spoiluju podstatnou a zajímavou část děje, ale mě jde hlavně o to vás odradit a varovat, protože tahle dějová linie je zajímavá asi jako sbírání kalendáříčků. Malé děti to pobaví, vy se uchechtnete, ale ztrácet čas byste tím nechtěli.

Přitom ten seriál má fakt potenciál, to tajemno kolem nově objevených tvoru je výborné. A poslední díl, který jsem viděl (1x08) končí opravdu zajímavě a dává tušit, že už v tom dalším možná... Jenže co je platné, že sympatická část hrdinů si svařuje vlastní ponorku, aby s ní sestoupili buhví kam, když většinu času koukáte na otravného kudrnatého parchanta, ktery se snaží dělat, že je smutny. A vůbec, dnes jsem dal první dil Invasion a to vypadá na jinačí kávu.

The Last Broadcast

"V říjnu 1994 se u Burkittsville ztratili tři studenti, kteří zde natáčeli dokument. Po roce se jejich filmový materiál našel" - tak tohle asi všichni znáte, slavný "dokument" The Blair Witch Project jste všichni (až na tohohle ukrajince) viděli a většině z vás se asi i líbil.

"15. prosince 1995 se autoři pořadu Fakta nebo Fikce rozhodli udělat přímý přenos z pátrání po legendárním Ďáblovi z Jersey. Vrátil se jen jeden." - tak tohle asi nezná nikdo z vás. Prakticky neznámý "dokument" The Last Broadcast by byl asi naprosto nezajímavým plagiátem BWP, kdyby ho od podobných pokusů o kopírování neodlišovala jedna podstatna věc - byl natočen o rok dříve.

The Blair Witch Project bývá často označován za kopii klasických italských snímků o kanibalech, především Deodatova megadíla Cannibal Holocaust, poprvé to u nás udělal tuším Marek Dobeš ve své recenzi v Ikarii.

Mimochodem skvělá recenze, se kterou se plně ztotožnuju: "Říkejte mi barbare a nuťte mě obědvat s vidličkou, ale mnohem radši se dívám, jak někdo kvičící babě ufikne kozu, než na roztřesené záběry větviček a potůčků, které Záhada Blair Witch nabízí. Víte co? Říkejte mi barbare Conane..."

A jaký vlastně The Last Broadcast je? Popravdě je to ještě větší sračka než Záhada Blair Witch. Ta měla alespoň geniální reklamní kampaň (věděli jste například, že herci byli před premiérou vedeni na IMDb jako "nezvěstní, pravděpodobně mrtví")?. The Last Broadcast nemá nic. Teda až na špatné herce, nudný děj (usnul jsem dvakrát) a naprosto hloupou pointu. Takže jediné, čím je tenhle pseudodokument zajimavý je, že ho obšlehla Záhada Blair Witch, a to je trochu malo.....nechcete někdo originální DVD za 300,-?

The Keep

Když ve filmu zcela vitězí forma nad obsahem je buď něco špatně, nebo je režisérem ital. The Keep je jednou z mála vyjímek. Natočil ho američan jak poleno, Michael Mann a natočil ho sakra dobře. Děj je založen na, prý vynikající, stejnojmené knize F. Paul Wilsona a popisuje setkání skupiny německých vojáků s něčím tajemným, co pomalu decimuje jejich řady a co se za každou cenu snaží dostat z pevnosti, ve které bylo uvězněno stovky let.
Ale o to všechno vlastně ani tak moc nejde, protože úžasná je v první řadě atmosféra. Starobylá tajemná pevnost vysoko v horách, věčná mlha a stoupající nejistota mezi zbývajícími postavami - to vše je naprosto pohlcující a když připočtu vynikající kameru a kvalitní herecké výkony (Jürgen Prochnow v životní formě) vychází mi z toho jeden z nejsilnějších filmových zážitků posledních měsícu. Pokud se dokážete přenést přes slabší trikovou stránku (neplatí o úžasném monstru) a u horroru vám jde hlavně o atmosféru je The Keep přesně pro vás.

Jason vs. Sadako

Sadako mě na Taverně upozornila na slibně nazvanej flashovej kraťas Jason vs. Sadako. Sice to má celé jen pár vteřin a animace je slaba, ale je to celkem sranda, i když je to proti očekávání težká romantika. Mrknout na to můžete tady. Pro méně vnímavé: kliknout na nápis Watch the Flash.

Surface poprvé

Kopr nade mnou dnes zvítězil na plné čáře, takže jsem se celej den válel a koukal na seriály. Když došel Supernatural vrhnul jsem se na další kousek - Surface. První čtyři díly přinášejí solidní tajemnou zábavu, tentokrát jde o invazi buhví odkud (teda já už to vim, ale to se vlastně nevylučuje). Klasicky sledujeme navzájem se proplétající osudy několika hrdinů, kteří přišli s tajemnými živočichy do kontaktu jako první.

A tady nastává problém seriálu - hned dvakrát se tu totiž vyskytuje SOPka (syndrom otravného parchanta). Rozmazlený syn hlavní hrdinky by ještě šel, ostatně nemá moc prostoru, ale zvídavý čtrnáctiletý kluk, chovající na zahradě mládě vetřelce je prostě trochu moc. A navíc má vlezlého zrzavého kamaráda. Zbylí hrdinové jsou celkem fajn, oceánoložka ma i dostatečně velkej talent (viz. foto). Zatím dám Surface ještě šanci, ale jestli se během několika málo dílu nesníží počet dětí na polovinu, nejlépe nějakou hodně nepříjemnou a nechutnou cestou, asi se o něj i přes slušné zpracovaní a atraktivní námět přestanu zajímat.

Supernatural

Prakticky každý díl největších seriálových pecek současnosti (24, Lost, Prison Break) končí nečím překvapivým a šokujícím, něčím co diváka nutí koukat na další díly, které na sebe většinou úzce navazují. Supernatural je jiný. Jednotlivé epizody tvoří uzavřené příběhy a hlavní dějová linie se odehrává na jejich pozadí.

A o čem to vlastně je? Během jediné noci se dvěma bratrům (Dean a Sam) naprosto změní životy. Matka i dům mizí v plamenech a otec je posedlý pátráním po tom, kdo, nebo spíš co, celou tragédii zpusobilo. Rozhodně to nebylo nic tohoto světa, a proto se logicky vydává pronásledovat nejrůznější přízraky a obludy s nadějí, že jednou narazí i na tvora zodpovědného za ničivé plameny, které mu vzaly ženu. Z jednoho ze svých "lovů" se však nevrací a je na jeho synech, aby zjistili, co se s otcem stalo. Dean se Samem tedy křižují USA a během pátrání po tátovi pokračují v jeho poněkud neobvyklé práci.

Supernatural působí v první řadě jako dost okatá vykrádačka X-Files, jen místo sympatických agentů FBI honí nadpřirozeno dva ne až tak sympatičtí mladíci. Především postava Sama si často říká o pěstí a chvíle, kdy se nejaký z protagonistů snaží o emoce jsou opravovým utrpením. Naštěstí se v Supernatural na city až tak moc nehraje, takže kvalita jednotlivých dílu stojí hlavně na tom, co bratři zrovna pronásledují. Protivníci jsou většinou klasičtí, od duchů a poltergeistů až po obyčejné mozkožravé brouky. Nejlepší díly se točí kolem různých amerických urban legends (má to vůbec českej ekvivalent?) jako Krvavá Mary nebo chlápek s hákem místo ruky, který po večerech likviduje nenasytné milence. Tyhle díly mají atmosféru a rozhodě stojí za zkouknutí. V některých, nejvíce právě Bloody Mary, je jasně vidět inspirace duchařskou vlnou z Asie.

Po prvních dvou dílech jsem chtěl Supernatural opustit jako další nepovedený klon X-Files, ale nakonec zvítězila má zvědavost a atraktivnost témat a poctivě koukám na každou epizodu. Navíc v té poslední, kterou jsem viděl (1x09) je několik zajímavých překvapení, která zdůrazňují hlavní dějovou linii a slibují, že by se to mohlo ještě pořádně rozjet.

It came from Hollywood

Mám moc rád stará béčka. Nejsem sice žádný fanatik jako někteří, ale pokud je film dostatečně šílený, nebo alespon hloupý, dokážu si ho vychutnat. Taky mám moc rád klasické komiky 80. let, vzešlé především z Saturday Night Live Show. Takze jsem se na dokument, kde Dan Aykroyd, John Candy a další komentují vybrané scény z nejpodivnějších béčkových kousků vyloženě těšil. No nakonec jsem byl spokojeny pouze z poloviny.

Scény jsou tématicky členěné (monstra, mozky, muzikály...) a některé jsou opravdu naprosto úchvatné (nedám si pokoj, dokud neseženu blaxsploitation Black Belt Jones), ale komentář komiků je spiš než vtipny silně rušivý. Nejlépe z toho asi vycházejí Cheech and Chong, prvního z nich určitě znáte z Rodriguezových filmů, hrál například barmana v Desperadovi. It came from Hollywood bych doporučil jako kulisu klidnějšího mejdanu, část o muzikálech a marihuaně je silně inspirativní, případně jako podklad pro hru "Z jakéhopak filmu je tahle ukázka?". Vydrží opravdu dlouho...

Začátek?

Začátek by měl být stručný a milý, aby neodradil potenciální čtenáře. Takže budu strohý, mám strohost rád: