Nejlepší horrory roku 2006

Původně jsem měl v plánu upozornit své věrné fandy na deset nejlepších horrorů letošního roku, ale ať jsem prolézal Imdb jak jsem chtěl, deset jsem jich prostě nenašel. To, že jsem z devíti set žánrově spřízněných filmů nebyl schopný vybrat méně než tucet opravdu kvalitních je z části způsobeno mou neskrývanou oblibou starých hrůzostrašných filmů a s tím spojenou ignorací současné produkce, zčásti je to ale zapříčiněno i zoufalým stavem horroru jako takového. Ten je sice od dob Sixth sense a The Ring na neustálem vzestupu, ale neuvěřitelná scénáristická nemohoucnost a s ní spojená absence originality nutí opravdového fandu nad současnými „peckami“ víceméně zívat. Proto se můj výběr omezuje na pět žánrově spřízněných filmů, které bych bez váhání doporučil každému, koho temný žánr jen trochu zajímá.

Slither

Slizký, krvavý, zábavný a béčkový až do morku kostí - takový je nejlepší horror letošního roku. Horrorová komedie tromáckého odchovance Jamese Gunna má vše, co v dnešní době filmům chybí, v čele s nadhledem a čistou radostí z natáčení, která čiší z každé nechutně slizké minuty snímku. Scénář přetéká hláškami, které pronáší naprosto geniální herecká sestava v čele s Nathanem Fillionem, Greggem Henrym a veteránem Michaelem Rookerem. Bonusem jsou povětšinou oldschoolové efekty a naprostá absence jakéhokoli poselství či jiných sraček.

The Woods

Po čtyřech letech od May se vrací Lucky McKee a s ním i ženská hrdinka v hlavní roli. Mysteriózní horror z prostředí internátní dívčí školy, zasazené do hlubokých lesů, neměl lehkou cestu na svět. Po mnoha odkladech a problémech s distribucí se nakonec dostal na DVD dokonce i k nám a teď je mou nesvatou povinností donutit vás si jej koupit. Po technicé stránce mu nelze vytknout nic až na pár zbytečných efektů, které s přehledem zastiňuje brada božského Bruce. Jediný, ale možná podstatný, nedostatek vidím v tom, (následuje drobný spoiler) že ani na konci není zřetelně vyřešena otázka barvy pubického ochlupení hlavní hrdinky.

Wilderness

Brutální a špinavá britská záležitost od režiséra výborného Deathwatch posílá bandu delikventů na opuštěný ostrov, kde na ně čeká trochu víc, než jen drsná příroda. Současná anglická produkce válcuje tu americkou především syrovostí, kdy jedno seknutí cepínem v The Descent vydá s přehledem za tunu rozervaných CGI těl v Silent Hillu. Druhou výraznou devizou nových britských horrorů jsou neznámí, většinou mladí, herci. Obojího je ve Wilderness dostatek a tak si každý fanda špinavé ostrovní hrůzy vesele chrochtá.

Ils

Černý kuň letošního roku pochází z Francie a horrorová atmosféra sálá už z jeho názvu – Oni – co může být tajemnějšího? O Ils jsem jako o jediném filmu z této pětice nevěděl vůbec nic, dokud mi jej Humanbeing nedoporučil, takže jsem neměl tucha, co očekávat. Dostalo se mi velice komorního horroru, který se skoro celý odehrává v odlehlém domě a jeho okolí a jehož jediné aktéry tvoří mladý manželský pár. Teda, kromě manželů tu jsou ještě samozřejme Oni. Bez důvodu útočící, nelítostní a tajemní. Pointa mne v tomto případě zastihla nepřipraveného a lehce srazila do kolen. Vynikající.

Sheitan

A Francie podruhé, tentokrát na buransko/satanskou notu. Sheitan možná není natočený nejlépe, určitě nemá geniální scénář a rozpočet jistojistě pokrýval především karavan a svačiny pro hlavní hereckou hvězdu, ale přesto si mě po několika minutách naprosto získal. A to především díky úchvatnému Vincentu Casselovi v hlavní záporné roli. Zapomeňte na "Pacičku" z Bratrstva vlků, šílený, rozcuchaný, kníratý obr v zasviněných holinách – to je životní role! Vincent a dobře zvládnutá závěrečná gradace vykopli jinak poměrně nezajímavý film až na páté místo mého letošního topu.

Tak, takové jsou nejlepší horrorové filmy letošního roku. Kde jsou Hory, kde jsou Hadi, kde je sakra Silent Hill, ptate se? No v prdeli, v zapomění, prostě někde, kde už se s nimi doufám nikdy nesetkám. Na nudné a špatné filmy totiž nemám náladu ani čas. A co vy? Jaký byl váš rok 2006...?

Abominable

"Naším cílem je vytvořit strašidelný vysoce kvalitní horrorový film, který zanechá v divácích dojem takovým způsobem, jak se to povedlo snímkům Re-Animator, Day of the Dead, Věc, Halloween a mnoha dalším... Chceme zachytit náladu Spielbergových filmů z konce 70tých a začátku 80tých let, stejně tak jak se to nedávno povedlo M. Night Shyamalanovi se Šestým Smyslem a Znameními, které odkazovaly na Čelisti, Blízká setkání třetího druhu a E.T. Navíc to bude trochu ve stylu Hitchcockových děl, ovšem laděné více do skutečného teroru."

Takhle se před dvěma lety chvástal režisér nového monster horroru Ryan Schifrin (českou verzi jsem bezostyšně ukradl ze Studny) a já vám dnes povím, jak moc měl tehdy pravdu. Vůbec. Z Hitchocka tam není samozřejmě nic, až na bezmocného chlápka na vozíku co by rád masturboval při šmírování mladých dívek. Naneštěstí to mícha odnesla dokonale a tak místo bohulibé onanie alespoň zachraňuje svým křikem studentky před big footem. S horroy 80. let to pak má samozřejmě společného ještě méně.

A o co jde? Kripl a blonýna ujíždějí/utíkají pře variací na yettiho, která má tu největší a nejsměšnější hlavu v dějinách novodobého monster horroru. Krev se nekoná, zabití jsou důsledně off screen a když už si myslíte, že nemůže být hůř tak přichází petiminutový monolog (ne, ten vtip s odkazem nezopakuju) o zlém světě, korunovaný hrdinovýma bleděmodrýma očima. Od úplné žumpy film zachraňují drobné role drsňáka Henriksena a krutě přehrávajícího imbecila Combse. Není to moc, ale v porovnání se zbytkem královská zábava. BTW jeden z obrázků u tohohle postu není přímo z filmu, ale google ho vyhodil mezi prvními a mně se líbí...

A další remaky...

Ne, nedám si pokoj. Neustále na ně nadávám a přitom na ně pořád koukám. Řeč je o všudypřítomném moru současného amerického horroru – remacích. V rámci doplňování si restů za letošní rok, tak, abych mohl svědomitě hlasovat v tradiční anketě na Studně, jsem zhlédl další dva. Pulse a The Wicker Man. Dá se říct, že oba přesně splnily očekávání, která jsem měl a vpodstatě ničím nepřekvapily.

Ale postupně. Remake japonské duchařiny Kairo už v trailerech vypadal jako klasické americké převyprávění Asie. Zajímavě tam vypadala především lekačka s pračkou, bohužel se ukázalo, že jde o vůbec nejstrašidelnější část filmu. Druhá nejlepší scéna filmu je pak prozrazena už na plakátech, no marketing jede... Za klad bych ještě určitě označil použití depresivních filtrů, pár povedených scén a samozřejmě vynikající nápad vykradený z originálu. Jedním z hlavních záporu je bezesporu obsazení. Hlavní blondýna je naprosto v pořádku = šukedelická, ale její sidekickové jsou zoufale špatní. Především negr a jeho kamarád skřet, kterého si 100% pamatuju z nějakého dětského seriálu, si říkaji o zabití mnohem, mnohem dřív než k němu dojde. Ups, spoiler. Pardon.

To u Wicker Mana to je jednodušší, klady nejsou, přejděme rovnou k záporům. Absence atmosféry, absence písní a tanců, absence nahoty, absence tajemna. S nedostižným originálem má tahle sračka společný pouze název a několik styčných bodů v ději (zato úžasně vykrádá Statečné srdce). Jestliže chybí většina vynikajících vlastností původního Wicker Mana, přebývá jeden obrovitánský zápor. Nicholas Cage, pro svů vlasový porost přezdívaný v Hollywoodu kout, prakticky nesleze z plátna a plynule v pravidelných intervalech střídá své jediné dva výrazy (jsem zmatený a smutný / jsem naštvaný a smutný). Příliš mu nepomáhá ani scénář, který jej nutí bez výraznější logiky pobíhat po ostrově sem a tam aby nakonec vyrukoval s megaodhalením, že ztracená holčička je Cageova dcera. Ups, spoiler again. Pardon na druhou.

Zkrátka. Těmhle dvěma remakům se můžete s klidem v srdci vyhnout, u chlápka z proutí to berte přímo jako rozkaz od člověka co toho o horrorech ví mnohem víc než vy. Ale zas úplně blbej dnešek nebyl, Jenna se rozvedla a tentokrát už si jí utéct nenechám.

Heroes

Další seriálová pecka letošního podzimu si bere hodně z geniálního Unbreakable a trošku míň ze skvělých X-Men. Základní premisa staví na tom, že náhodní lidé po celém světě u sebe z ničeho nic začnou objevovat zvláštní schopnosti. Ten umí létat, tenhle zase číst myšlenky, další tak trochu cestuje v čase... je toho hodně. A jak by vám řekl každý druhý strýček chvíli před smrtí, s velkou mocí přichází velká zodpovědnost. Pokud tedy nejste od přírody hajzl a nově nabytá schopnost vám pouze nedodala křídla.

Nápad by byl dobrý co další atributy? Příběh je minimálně hodně slušný, občas se to vleče, ale základní linie je poměrně jasná a v jednotlivých dílech se děj posunuje kupředu, což, jak se v poslední době ukazuje, nemusí být pravidlem každé Tv show. Zásadní nedostatek je v hereckém obsazení. Zatím jsem si v Heroes nenašel postavu, které bych vyloženě fandil, nebo ji dokonce měl rád. Zato je tam mnoho postav, kterým bych bez rozmyslu přál hodně brutální smrt. První místo v mém žebříčku herokriplů neotřesitelně okupuje příšerně trapný japonec Hiro, který je z nějakého důvodu mezi fanoušky seriálu v obrosvké oblibě. Teda alespoň co jsem zaznamenal v klubu Heroes na Okounu, když jsem ještě na Rybku chodil.

I přes nesympatické postavy (naštěstí to není tak tragické jako u The Host) a některé vyloženě zbytečné dějové linie (blondýna a negr) musím Heroes doporučit. Už třeba jen kvůli skvělému závěru jedenáctého dílu, ve kterém tvůrci dokazují, že se nebojí řádně přitvrdit.

The Host

Jak vypadá největší zklamání letošního roku? Má dvě nohy, dlouhatánský ocas a tlamu jako Herbertovi červi. A prohání se Soulem. No, spíš bych měl napsat mělo se prohánět Soulem. Trailery, plakáty a vůbec celá reklamní kampaň dávala tušit, že v případě The Host půjde o pořádný monster nářez. Bohužel, z Koree nakonec připlavala nechutně trapná komedie tu a tam proložená záběry na celkem pohlednou příšeru. Možná bych i skousnul, že nejde o monster horror, na jaký jsem se těšil, ale co rozhodně nevydýchám je kreténský scénář s umíráním/ožíváním/umíráním/ožíváním a čtveřici nejméně sympatických herců, jaké jen může celá Asie poskytnout. Přiložený obrázek poměrně přesně vystihuje celý film, jen jsou na něm herci mnohem přirozenější než ve snímku samotném.

Horror před koncem roku

Za dobu co jsem naposledy psal o českém horrorově-internetovém dění se mnohé změnilo, takže jsem si řekl, proč zas jednou neupozornit na dobré věci z přírody a nevysmát se loserům.

Takže: Kordus skoro nepíše, xMort si koupil nového Kulhánka, Tron si založil dvanáctý blog a Mazlíčkové pochopili, že horror mají přenechat povolaným. Zdá se vám to slabé? Jo mě taky, ale alespoň budou mít hoši nějakou tu návštěvu, tak jim tam klikněte...

Chcete něco zajímavějšího? V posledních týdnech se objevily dva nové weby věnované čistě jen horroru. Ten starší, Horror.cz se stihnul stát během krátké doby své existence kultovním. Pokud se chcete pobavit, rozhodně ho nevynechejte a ani nemusíte znát pozadí mého a Humanbeingova krátkého románku s Andreou, šikovnou to překladatelkou. Prosím, až budete mít někdy pocit, že takhle dopadla Studna tak mi dejte vědět, vzdám se tam veškerých práv. To web druhý, stylově nazvaný Necronomicon je o poznání kvalitnější. Nejde sice o žádne extra zjevení, ale určitě se to dá číst a první a druhý díl ze série článků o historii filmového horroru jsou hodně slušné. Snad to hochům vydrží.

Když už jsem u toho chválení, Apache, mimo další aktivity, publikoval komentovaný seznam svých 50 nej horrorových povídek se kterým vpodstatě nelze nesouhlasit. V létě jsem četl jím sestavenou třídílnou antologii Na dobrou noc a lituju ty z vás (tj. drtivou většinu), kterým se nikdy nedostane do rukou. Spolčně s Hlasem krve, Lupiči mrtvol a především Tichou hrůzou je to vůbec to nejlepší co u nás kdy v této oblasti vyšlo. Jedno vydání jsem zapůjčil na Ukrajinu, třeba se ještě někdy někde zjeví.

A chválení pokračuje. Humanbeing od základů překopal svůj blog a začal znova a lépe. Doufejme, že mu to v podobném stylu vydrží.

A vůbec nejlepší je samochvála! Malilinko jsem pomohl Jirkovi Zídkovi s přípravou první ze série specializovaných časáků, kde by se do budoucna snad měly objevovat zajímavé dvd premiéry a hlavně zajímavé texty. Ten první je o vlkodlacích a lehce samožersky jsem ho vychválil už na Studně. Teď už se o něm rozepisovat nebudu, přidám jen jeden rozkaz. Jděte a kupte si to!