čtvrtek, května 31, 2007

Hostel: Part II

Před dvěma dny vyPUKKlA na netu taková drobná událost - mezi diváky se dostal nejnovější počin vysmívaného a nenáviděného režiséra Eliho Rotha. Já osobně jsem se na Hostel 2 poměrně těšil, jednička se mi dost líbila, upoutávky byly stylové a vtipné a tak jsem samozřejmě workprint stáhnul. Jakýže teda druhý Hostel je?

No, úplně stejný jako jednička. Partička američanů, tentokrát díky bohu vesměs krásných dívek, se kdesi na pomezí civilizovaného světa a Ukrajiny ocitne v oprýskaném Hostelu, aby si tu v bedně pustili Pulp Fiction a pak se odebrali do nedaleké továrny na nějaké to mučení. Stejně jako v jedničce je úvod roztahaný, stejně jako v jedničce film graduje několika hodně povedenými krvavými nechutnostmi a stejně jako v jedničce má pro našince neopakovatelný nádech.

Slováci zas budou brečet, jakže je Roth v očích okolního světa zesměšňuje, ale přitom by měli být pyšní. Především teda na svého bývalého ministra kultury (snad si to pamatuju dobre) Milana Kňažka, který si střihnul úchvatnou roli hajzla, s ledovým klidem střílející do hlav malé rómské chlapečky. Nádhera. Dalším bonusem je moc pěkné cameo Ruggera Deodata, který si doslova vychutnává roličku italského kanibala.

A co ta brutalita? Jo je tam, je jí tam celkem dost, ale nechutnosti Saw 3 prostě nedosahuje. I když musím přiznat že tak pěknou kastraci jsem ve filmu už dlouho neviděl. Ne že bych je teda nějak cíleně vyhledával. Co ale cíleně vyhledávám jsou polonahé, nebo ještě lépe nahé dívky a těch je naštěstí v Hostelu 2 dost. A pěkných, v čele s mňamózní Věrou Jordánovou. Jestli se vám líbila jednička tak do dvojky určitě jděte, i kdyby jen kvůli krásné "Bathory" scéně.

neděle, května 27, 2007

El Vampiro

Mexický horror je pro nás jedna velká neznámá. A přitom fazoložrouti jich mají na kontě pěkných pár stovek a v rámci světa tvoří hodně specifickou odnož. Většinou se v jejich hrůzostrašných příbězích prohání klasická monstra, která známe z anglosaské produkce a společnost jim velmi často tvoří tvorové ještě bizarnější, wrestleři. Z nich nejznámější je asi Santo, který si to v přesdržkové rozdal s horrorovými příšerami ve více než padesáti filmech. Kromě takových šíleností, které jsou asi pro běžného čecháčka neuchopitelné mají ale mexikánci na kontě i řadu zajímavých a zábavných horrorů, nejčastěji gotického ražení. Jako například El Vampiro z roku 1957.



Příběh není ničím objevný. Mladá dívka se vrací do rodného sídla a společnost jí dělá pouze doktor Enrique, který tam má své vlastní poslání. Její domov je sužována řáděním upírů, kteří postupně likvidují celé osazenstvo. Tajemství je pomalu odhalováno aby vyústilo naprosto klasicky. Co je na El Vampiro zajímavé je zpracování, v duchu starých universalovských horrorů. Režisér Méndez má poměrně slušný cit pro atmosféru a tak nechybí valící se chomáče mlhy, bledé upírky v dlouhých černých róbách, burácející hudba a skvělá hra světla a stínů. Ta jakoby napovídala, jakým směrem se bude světový horror ubírat v nejbližších několika letech, když se velmi přibližuje Bavově La Maschera del Demonio, i když samozřejmě nedosahuje jejich kvalit. Trošku problém mi, kromě šablonovitého příběhu dělala mexická touha propasovat do filmu humor stůj co stuj, tady hlavně v postavě „vtipného“ doktora. Bez něj by to bylo mnohem působivější a ani by nevadily primitivní triky jako netopýr na vlasci. Pro fandy gotického horroru a průzkumníky obskurnějších zakoutí kinematografie je přesto El vampiro zajímavým úlovkem do sbírky, který až tak moc nenudí.

Season Finale

Tak mi skončily seriály. Během posledních čtrnácti dnů vyšuměly „strhujícím finálem“ všechna TV Show která pravidelně sleduju. A řeknu vám, bída s nouzí. Přeskočím hračičky jako vyměklého Earla, který už bohužel dávno není tak vtipný jako před nějakými patnácti díly a The Simpsons, kde zaujal hlavně předposlední díl jako svébytná variace na 24 hodin. Mrkneme se stručně na ty velké kousky, které se celou sezónu snažily připravit diváka na něco zásadního, aby to posledním dvojdíem většinou naprosto zabily. Předem upozorňuju na spoileroidní charakter příspěvku, pokud nemáte ty kousky dokoukané, tak raději nečtěte.

Největším zklamáním bylo jednoznačně Jericho. Seriál se před pauzou rozpliznul do rodinné soapopery, aby na to naštěstí po Vánocích zapomněl a soustředil se především na jednoznačný tah na bránu, ve které byla bitva o bytí a nebytí s New Bernem. Umíraly postavy, zbrojilo se a na pozadí se odehrával poměrně slušný špionážní příběh. Bohužel, v závěrečných dílech pouze probíhala eskalace a vyústění žádné. Smrt jedné z nejsympatičtějších postav byla sice zajímavým tahem, ale její provedení stálo za hovno. Navíc vše nasvědčuje tomu, že než opravdu dojde k pořádné přesdržkové, ve které by chcípaly desítky lidí, zasáhne armáda a bude po ptákách. Teda nasvědčovalo by, kdyby byla nějaká druhá řada. Podle neoficiálních ukrajinských stránek je Jericho pro vlažný zájem diváků odepsané. Je to trochu škoda, ale jelikož se do popředí neustále rvala hnusná kudrnatá SOPka se svou ukňouranou společnicí, případně nejhorší postava všech dob, matka která vše vyřeší a má srdce na správném místě, nevidím v ukončení seriálu až takovou tragédii. Škoda jen, že nestihli natočit nějakou tu pořádnou bitvu.

To nejúspěšnější show letoška, Heroes je na tom z hlediska budoucnoti mnohem, mnohem lépe. Nejenže bude samozřejmě druhá řada, ale vypadá to i na jakýsi letní spin off, takže fandové téhle xmeňácké variace se mají na co těšit. Těším se i já a to i navzdory faktu, že poslední díl stál celkem za starou bačkoru. Jednadvacet dílů vše spěje k monumentálnímu finále, kde budou chcípat postavy a možná zmizí ze světa většna New Yorku, aby nakonec bylo vše vyřešeno jedním píchnutím mečem a celkem nelogickým odletem. Do budoucna sice Hrdinové slibují další našlapané příběhy, někde je ukrytý záporák, kterému by Sylar mohl tak maximálně zavazovat kanady, ale to vyšumění byla opravdu podpásovka. Zase si neodpustím rýpnutí do Hira, kterého z mně nepochopitelného důvodu fandové adorují až na půdu, přitom je to hnusnej uřvanej žluťouch a mě samotnému výrazně kazí prožitek. Doufám že se v tom starověkém Japonsku, kam odletěl v posledních scénách zasekne a zůstane tam pořádně dlouho. Naopak pochavlu si zaslouží Peter, jeho postava se vyprofilovala opravdu pěkně a v budoucnu by z něj mohl být pořádnej tvrďák. K další řadě se každopádně upínám s nadějemi.

Lost ztrácí dech každým dílem, nejmarkantnější to bylo zhruba v polovině třetí řady, kde se nedělo vůbec NIC. Postavy chodily, jedna před ruhou měla tajemství, chodily, občas něco našly, chodily, pohádaly se, chodily a chodily. Navíc vše doplněno o ty nejnudnější flashbacky v historii televizního vysílání. Koukal jsem na to už jen ve víře, že na konci se to zas pořádně rozjede. No a celkem i jo. Poslední řekněme tři díly stály celkem zato, kdyby takové tempo držel seriál pořád, nebyl by důvod na něj nadávat. Flashforward v závěrečném dvoudílu byl moc povedený, i když fousatej Jack vypadal hodně trpaně. Navíc se začlo něco málo dít i na ostrově. Pominu-li černouška Walta a pomatence Lockeho, kterému už nerozumí asi nikdo, rozhodně si pochvalu zaslouží Charlie za to, že umřel, alespoň něco. Docela mě zajímá, cože bude náplní čtvrté řady, protože tahle samozřejmě skončila hodně otevřeně a vůbec není jasné, kolik lidí se nakonec z ostrova dostalo a hlavně, proč se tam Jack chce tak vehementně vrátit. Jen doufám, že to zas nebude dvacet nudných dílu na dva dobré.

A dostáváme se k tomu nejlepšímu, pohodové show Supernatural. Díky satanovi byla potvrzená třetí řada, která snad konečně přinese tolik slibovanou válku s démony. Celou dobu jsem v ní doufal už teď v závěrečném dvoudílu, ale bohužel, autoři buď neměli dost peněz, nebo si prostě to velké schovávají. Každopádně Samova smrt a Deanovo sebeobětování byly hodně silné momenty a tatík vylezivší z pekla taky potěšil. Ne už tak poměrně laxní sejmutí hlavního záporáka, přecijen jsem čekal trochu bombastičtější souboj. Uvidíme jaké to bude, až dorazí stovky jeho bratříčků a zkusí klukům Winchestrovcům natrhnout prdele. Ohánět se bude muset hlavně Dean, však už mu zbývá jen rok života a tak má celkem dost práce, jak získat svou duši zpět. No uvidíme, každopádně jestli se na nějaké pokračování těším opravdu hodně tak, je to Supernatural. Nehraje si na největší a nejzásadnější seriál všech dob (tím je stejně Buffy) ale chce jen bavit a to se mu daří.

úterý, května 22, 2007

Thirst

To vedro mne ničí. Źízeň, žízeň, žízeň. Hospody už skorem nestíhají hasit mé vyprahlé hrdlo a když přijdu večer domu v náladě na nějaký pěkný filmový objev, je žízeň zpátky. Respektive Žízeň, nebo ještě lépe Thirst, postarší australský horror s Davidem Hemmingsem v jedné z hlavních rolí.

Jakási nula ho na Čsfd okomentovala takto: "Horror o upírech." Mno je to sice pravda, ale přecijen si Thirst zaslouží trochu rozvést. Předně, ti upíři jsou nějací divní. Zuby si musí nasazovat kovové, rádi se opalují a jediné nadpřirozeno široko daleko jsou občas rudě svítící oči. No a tihle "obrácení upíři" mají po celém světě farmy, ve kterých pěstují lidi na krev jako dojné krávy. A v jedné takové farmičce se ocitá hlavní hrdinka Kate, podle upírských hlavounů jediná příbuzná Alžběty Bathoryové. Krvesajové ji chtějí převychovat k obrazu svému a to se jí moc nezamlouvá...

Thirst je zvláštní film. Má naprosto geniální, velmi stylový, úvod, podpořený úžasnou hudbou. Ale někde v polovině, kdy započne halucinační převýchova se to celé nějak vysere a do konce už film pořádně nenabere dech, i když pár dobrých scén se najde i později. Pojetí upírů a jejich dojnic je občas až legrační, ale naštěstí situaci zachraňují dobří herci a celkově pěkná technická stránka. Rozhodně tý hoďky a půl nelituju, ale po našlápnutém úvodu jsem čekal větší upírský nářez.

pátek, května 18, 2007

I'm back, baby

Čekání bylo utrpením, ale whatever, nebudeme to dál komentovat.

Obitus se vrací, aby vám, hromadám věrných fanoušků přinesl pravidelnou horrorovou stravu a hrstce závistivých chudáků další hřebíky do rakve. Přímo z Pinheadovy hlavy.




Za těch pár měsíců od doby, kdy jsem vám vysvětlil, jaké, že jsou nejlepší horrory roku 2006 se toho stalo hafo a počítám, že pokud mi vydrží mé opilecké nadšení, postupně to všechno zreflektuju. Tenhle krátký post berte jen jako malé navnazení ...ČÁST TEXTU PO VYSTŘÍZLIVĚNÍ VYMAZÁNA... A nezapomeňte, I am the Way!