úterý, dubna 08, 2008

Nej roku 2007

Už mě to nebavilo. Pořád jsem si říkal, že jsem ještě neviděl všechny ty velké horrorové filmy loňska a tak bych ještě neměl rekapitulovat a vylézat na povrch Zemský s nějakým tím žebříčkem. Jenže dneska mi došla trpělivost a jelikož jsem už odevzdal všechny texy do nového čísla Filmagu Extra a Pes Baskervillský ve své televizní verzi z roku 1988 je podezřele průměrný a nudící, rozhodl jsem se něco málo rekreačně sepsat. Tudíž následující přehled berte jako takový průřez filmovou větví našeho nejoblíbenějšího žánru.

Největším překvapením loňského roku byla nejen pro mne adaptace nepříliš povedeného komiksu 30 Days of Night. Přitom všechno ukazovalo na pořádný průser. Režisér David Slade měl za sebou zatím jen hodně vyčpělou limonádu Hard Candy, v hlavní roli se objevil dušínovský Josh Hartnett a jak jsem již naznačil, předloha, i když graficky zajímavá, za moc nestojí. Jenže zázraky se dějí a tak mohla vzniknout možná nejlepší upírárna od dob Near Dark. Sice hodně popcornová, ale s atmosférou mrazivou jako lůno padesátileté tělocvikářky a naprosto nádhernými animálními upíry.

O Největší zklamání se stejnou měrou poperou provaření režiséři a jejich filmy, které se zdály býti sázkou na jistotu. Tim Burton přivedl do kin svou verzi legendy o Sweeney Toddovi, ale místo hřmotu prosvištělo sály pouze slabé zašustění. Johny Depp neumí zpívat, režisér si stále jede tu svou a o překvapení opravu JE nouze. Holt prefabrikát, jakých může Burton vyblít pět do roka. Druhým adeptem na největší zklamání je Frank Darabont a s ním to co umí nejlépe - adaptace Stephena Kinga. Bohužel The Mist je průměrná už jako povídka a její převod na plátna, při kterém bylo vypuštěno vše, co činilo onu povídku zábavnou, dopadl ještě mnohem hůř. Blábolení přehrávající náboženské fanatičky tu a tam proložené počítačovým monstrem nepobaví ani kdyby bylo zkráceno na desetiminutový klip.

Nejsmutnější událostí jistě bude únik workprintu Halloweenu Roba Zombieho, následné předělávání a vypuštění opravdu hloupého remaku. Rob sice má stále moji podporu a za Devil's Rejects i věčné absolutorium, ale tohle se mu opravdu nepovedlo. "Reimaginace" spočívala v tom, že se normální rodinka přetransformovala v permanentně klející prasata a všechno bylo špinavější a nudnější. Pro příště by měl Zombie zůstat u svých látek a nesnažit se zdokonalovat už dokonalé. Ale když už nic, tak to alespoň Carpimu hodilo nějaký dolary a to se počítá.

Největším návratem bude pro drtivou většinu fandů poslední zářez do čarodějnické série o Třech matkách. Dario Argento se vrátil takřka v plné síle a i když, to není Argento z dob Suspirie a Inferna, pořád to stojí zato. Jak už jsem napsal bezprostředně po zhlédnutí filmu, dnešní Argento to dnes lépe natočit nemohl. V těsném závěsu za italským mistrem hrůzy je jiný stařík a Argentův souputník z dob Dvou ďábelských očí, George A. Romero. Jeho, již pátý, vstup do země mrtvých, nazvaný tentokrát Diary of the Dead, byl očekáván s rozporuplnými pocity, ale George všem vytřel zrak. Ten film šlape jak hodinky, handy cam nepřekáží, má to myšlenku i příběh a zombie jsou pořád stejně nádherné a nenažrané jako před čtyřiceti lety. Bravo.

Nejhorší horror roku 2007 není lehké vybrat. Díky recenzování a své posedlosti vidět maximum hrůzostrašných filmů jsem loni narazil nejednu sračku. Když vynechám vyloženě amatérské a za zmínku nestojící filmy, tak mezi absolutní spodinu se měly tu čest zařadit především: "vlkodlačí" romantika z Rumunska Blood and Chocolate, upíří podivnost s jedním krásným zadkem Rise: Blood Hunter a teprve včera viděný kanibalský blábol Welcome to the Jungle. Co název, to protrpěná dvouhodinka, kterou mi už nikdy nikdo nevrátí.

Ani nejlepší horror se nevybíral lehce ale nakonec to vyhrál Dario. Sice jen o prsa (mnohem menší než má Asia) před Diary of the Dead a 30 Days of Night. Ale zasloužil si to. Takže ještě jednou: nejlepší horrorový film roku 2007 je La Terza Madre režiséra Daria Argenta.

A na závěr ještě pár horrorů, které by určitě neměly uniknout vaší pozornosti: 28 Weeks Later, Dead Silence, Planet Terror, El Orfanato, Primeval, [REC].

5 komentářů:

Unknown řekl(a)...

Musim souhlasit, Mother of Tears jsem videl teprve vcera, ale je to sila. Nektere sceny se jen tezko daji rozdychat a i zvukova stranka odkazuje na rukopis tohoto autora. Dal jsem videl jen 30 dni dlouha noc a musim rict, ze jsem cekal nejhorsi. Rozhodne nezklamal. na REC se teprv chystam, ale fakt hodne na me dychl spanelsky Sirotcinec. Hodne netradicne pojata ducharina...

Jinak tenhle blog chvalim, cerpam tady inspiraci, co dal shlednout... Jen tak dal:-)

Anonymní řekl(a)...

vidim ze se nasel druhy olda :)

Obitus řekl(a)...

Jakube, neodrazuj mi fandy. Jsem uprimne rad, ze to nekdo se zajmem cte.

Anonymní řekl(a)...

hmm.....tak som rad, ze na tom najlepsom sa zhodneme (Argento, Romero) a mrzi, ze sa rozchadzame pri Zombiem a jeho Halloweene :)
Adrian

Jiří Valášek řekl(a)...

Já to tady čtu pro zábavu i ty informace, takhle vtipný umí být málokdo. Ale ten Zombieho Halloween... no nic. :)