čtvrtek, dubna 03, 2008

El Orfanato

Není pochyb o tom, že je-li dneska nějaká země udávající rytmus horrorovému žánru, je to Španělsko. Asie je až na několik drobných výjimek naprosto vyčpělá, Amerika se potácí v bahně remaků, ze kterého tu a tam vykoukne nějaký ten stařík, aby alespoň trochu navrátil čest téhle kdysi horrorové velmoci. Španělská nová krev byla vypiplána především Brianem Yuznou a Juliem Fernándezem, kteří pod hlavičkou Filmaxu dali šanci mnoha začínajícím horrorářům. Paco Plaza, Naco Cerdá a samozřejmě Jaume Balaguéro - to jsou jen některá jména, která se proslavila ve spojení s touto producentskou dvojkou. A jak se mašina jednou rozjela, už nešla zastavit. Španělsko se horrorově rozrůstá a dávno už to není jen Filmax. Guillermo del Toro svým jménem zaštítil celovečerní debut režiséra Juana Antonia Bayona o opuštěném sirotčinci, který vlastně možná není až tak opuštěný. A myslím, že se jim to celé nakonec docela povedlo.

Jde o klasickou duchařinu. Vlastně ne, to není přesné. Jde o tu nejklasičtější duchařinu, jakou si jen dokážete představit. O opravdovou esenci duchařských filmů, kde není ani stopa po nějaké originalitě, ale tentokrát to tak moc nevadí. Bayon prostě nakoukal hromadu horrorů, zjistil co v nich je nejstrašidelnější a všechny ty okopčené postupy hezky jeden za druhým naházel do svého filmu. Takže tu máme starý velký dům, zatížený tajemstvím, malé dítě, které vidí něco víc než dospělí, tajemné okolí s temnou jeskyní, podivnou stařenu, strašidelné zvuky, skeptického muže a hromádku duchů. To vše poskládáno se zručností mistra v příběh, který nemá šanci překvapit, ale šlape jako kvalitní hodinky. Samozřejmě je tu i prostor pro nějakou tu pointu, ale story k ní dospěje spíš přirozeně, než aby se najednou vše otočilo o 180 stupňů.

Jak jsem napsal, natočeno je to naprosto skvěle, kamera kouzlí, hudba zcela funkční, herci a především Belén Rueda v hlavní roli jsou vynikající, za což jistě může i jejich neokoukanost a vůbec to celé působí zcela dokonale. Jenže. Jenže zcela dokonalé to není, ta naprostá přesnost, absolutní načasování všech očekávaných lekaček a příběh jehož jednotlivé nuance jsou jasné už po deseti minutách - to všechno prostě malilinko nudí a zamrzí. Kdyby se tvůrci alespoň trošku odvázali a zkusili něco málo víc originálního, pak by to teprve byla nádhera. Pro neznalé fandy ale bude El Orfanato skvěle strašidelným zážitkem. Ale oni si možná počkají na natáčený americký remake...

5 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Ale o filmu si napsal úplný hovno ty debile

kašička řekl(a)...

2anonym:o to myslim jde,ty debile..
jinak on se bude natáčet zas americkej remake,jo?tak to opravdu vidět nemusim..jedině,že bych se chtěla pobavit jako nad americkym kruhem..

mare řekl(a)...

Autor to nemá lehký. Když by vyzradil víc, dostal by do kožichu, že vyzrazuje pointu. Teď je zase debil, že o filmu nic nenapsal.

Obitus řekl(a)...

Autor j v pohodě. Nadávání anonymů, kteří se evidentně bojí jakékoli konfrontace mě vždy spolehlivě pobaví a když se mne navíc zastávají dvacetileté severočešky... :) co vic si přát.

Anonymní řekl(a)...

to anonym:a co chces ty frezo..obrazky z kompletnim pribehem filmu??mas v hlave nasrane tak tu nepis..autor napsal mega proslov k filmu a ty se hod rybam...