Lamberto Bava: Ghost Son

Když jsem před dvěma lety lehce mapoval, dění na Italské horrorové scéně, napsal jsem o nových projektech Lamberta Bavy, že vypadají hodně levně a nepříliš vábně. Dnes jsem se konečně dokopal k prvnímu z nich a i když vzhledově působí skoro přesně tak jak jsem popisoval, jde o povedený kousek. První co zarazí hned v úvodu je umístění děje do jižního cípu Afriky. Ještě, že nebylo jedním z koproducentů Grónsko. Každopádně tím Bava dosáhl poměrně zajímavé a pro italský horror nezvyklé atmosféry, plné exotických zvířat, afrických legend a tradičních náboženství.

Příběh je asi padesát minut poměrně standardní: Ženská se zamiluje do chlapa. Chlap se zabije při autonehodě. Ženská porodí syna a začne mít pocit, že je s nimi v prázdném domě ještě někdo, možná duch mrtvého muže. Jenže pak se to trochu zvrtne, duch, jak se zdá vstoupil do malinkého synka a začíná ta bizarnější část. Tu už dále rozebírat nebudu, připravil bych vás tak o tři neuvěřitelné scény, které jakoby do prozatím poklidného mysteriózně romantického snímku vůbec nepatřily. Ale nezapomeňme, že režisér má za sebou mimo jiné Démony, Macabro a Princeznu Fantaghiro. Člověk s takovou sílou v zádech prostě nemůže vyprodukovat obyčejný film.

Navíc, a to je důležitější, je Ghost Son poměrně strašidelná záležitost s několika vyvedenými lekačkami, které mnou pořádně zacloumaly. Herecky je zvládnutá dobře, sice tu nikdo nepředvádí zdrcující výkon, ale na druhou stranu se tu nikdo neztrapňuje a to zde hrají i herečky, které za sebou mají Fontánu pre Zuzanu 3. Kapitolou samou pro sebe je pak ztvárnění malinkého andílka. Už při narození to malé dítě vypadá všelijak, ale když v některých momentech nastoupí Stivalettiho (ten chlap je fakt všude) triky, jde z mimča opravdu strach.

Lamberto Bava se prostě, minimálně v případě Ghost Sona, vrátil na pole, kde mu to jde mnohem lépe než tomu bylo v případě úchylných pohádek. Doufejme, ze mu to vydrží a další projekty na sebe nenechají dlouho čekat.