Giovanni Lombardo Radice chatující

Tento článek byl původně publikovaný na Studně, ale byl to pro mě takový zážitek (ten chat, ne to publikování), že se o to podělím se svými skalními fanoušky i tady. Navíc to, vzhledem k tempu aktualizací, tak rychle nezmizí.

17. září, v pozdních odpoledních hodinách na mne z Google readeru vyskočilo upozornění, že server Cinema Nocturna, slavící v těchto dnech páté výročí vzniku, připravil pro fandy milé překvapení. Podvečerní chat s italskými herci Barbarou Magnolfi (kterou jsem bohužel stačil pouze pozdravit) a Giovannim Lombardo Radicem. Zajásal jsem a s odvahou sobě vlastní se na chat přihlásil, abych pak zbaběle pročítal rozhovor a vyčkával na svou příležitost. Ale nebojte se, nakonec jsem se osmělil a dozvěděl se řadu zajímavostí. Ale postupně...

Otec Spilleto

Jméno Giovanniho Lombarda Radica aka Johna Morghena (dnes si nechává říkat Johnny) asi většině z vás příliš neřekne, ale minimálně z fotografií lemujících tenhle post byste měli mít pocit, že ho znáte. Ortodoxní fandové z klasických Italských horrorů snad všech zásadních režisérů kromě Daria Argenta a mainstreamově zaměření horroráři alespoň jako nejvýraznější postavu loňského remaku Omena - otce Spiletta. Jak jinak měl fanoušek z Česka začít rozhovor, než klasickým dotazem, jak se mu u nás při natáčení líbilo.

"Praha je krásná."

No proč ne, pro začátek to mohlo stačit, důležité je, že si se mnou začal povídat. Další můj dotaz už směřoval do Itálie a to rovnou k Fulcimu. Ano, jak správně tušíte, musel jsem se zeptat na nejslavnější scénu Pátera Thomase, užasně detailní provrtání Johnnyho hlavy vrtačkou. Bohužel, nebyl jsem první ani tisící a tak mě měl uspokojit pouze odkaz na hercovy oficiální stránky. Bude muset i vás, tady je: giovanilombardoradice.com. Nastalé trapné ticho, ve kterém jsem, jelikož jsem na chat narazil náhodou a neměl tudíž připravené otázky, intenzivně pročítal IMDb, naštěstí zachráňoval o poznání lépe připravený James jehož Bloody Italiana Blog vřele doporučuju. Giovanni se tak postupně rozhovořil o svém vztahu ke slavným režisérům a hercům, se kterými měl tu čest spolupracovat:

Paura nella città dei morti viventi

"Jaké bylo natáčení Cannibal Feroxu a jaká byla práce s Umbertem
Lenzim?"

"Stálo to za.... no, víš co děláš každé ráno na záchodě, slovo na pět
písmen."

"Bylo to tak hrozný?"

"Horší, v porovnání s tím se dá říct, že sraní miluju."

"To je mi líto a co film, jsi s ním spokojenej?"

"Ne a už nikdy ho nechci vidět! Hrozně přehrávám a film sám je fašistickej a dokonce pedofilní. A to se ani nezmiňuju o té scéně s dvěma domorodci! ODPORNÉ!"

"A co herci a režisér, Umberto Lenzi?"

"Lenzi neustále řval na ty, co mu to dovolili. Na mě ne. Fašismus až na prvním místě, šikanování nejslabších..."

Cannibal Ferox

K tomu bych snad jen dodal, že v rámci Johnnyho tvorby, kterou jsem zatím měl možnost zhlédnout pokládám jeho výkon v Cannibal Feroxu za jeden z nejlepších. Ale chápu jeho znechucení. On je to v podstatě klidný intelektuál, který, když jsem se divil, že neviděl původního Omena, říká:

"Já moc do filmů nejsem. Já jsem raději v nich."

Jak už tak u herců bývá zvykem, Johnny hodně chválil své kolegy, především Michele Soaviho, se kterým dělal na třech filmech. S velkou úctou vzpomínal na režiséra Antonia Margheritiho, kterému mimochodem vlastní syn vytváří oficiální stránky. Právě při natáčení Margheritiho Cannibal Apocalypse pak Johnny potkal dalšího velikána světového horroru, Johna Saxona. Následovala rozprava o Deodatově House at the Edge of Park, který jsem neviděl a tak ji raději promlčel, aby se mě poté Johnny optal, odkud že z Čech vlastně jsem. Tím začal třičtvrtěhodinový rozhovor o komunistech, Dubčekovi, roce 1968 a politice vůbec, Praze, kostelech, loutkách....zbytek osazenstva se sice asi nudil, ale co už. Každopádně Johnny celkem překvapil svou znalostí českých reálií a historie. To jsem částečně oplatil, když jsme si společně zanadávali na Berlusconiho :).

"Praha byla nejoblíbenějším městem mé matky, naposledy ji navštívila těsně před sovětskou invazí. V roce 1968 několik dní v kuse plakala..."

To už se chat chýlil ke konci, protože hlavní host se chystal na párty k Rosselle Falk, dnes osmdesátileté herečce, která se svého času objevila i v několika giallech a my máme možnost ji vidět na právě vydávaném DVD Sedm krvavých orchidejí od společnosti Řitkavideo. Ještě jsme si popovídali o krásných herečkách, kde zamrzela jeho neznalost Brigitte Lahaie a rozešli se se slzou v oku. Bylo to moc fajn.

"Bye Obitus, visit my site and write me on the mail, if you wish..."

"Yeah, I will."