The Entity vs Poltergeist

Filmů s tématikou poltergeistů, tedy duchů, kteří jsou tak trochu naštvaní a dávají to najevo různými způsoby, od házení nábytkem až po zabíjení chudáků, kteří se jim připletli do cesty, je celá řada. Za všechny jmenujme skvělé duchařiny jako The Haunting (1963), Amityville Horror (1979) které do tohoto ranku patří pouze částečně a samozřejmě dokonalý Poltergeist (1982). Mají řadu společných rysů - zlo je vázáno na konkrétní místo (první dva jmenované) nebo na konkrétní osobu, často nebývá zobrazeno a staví se na pouzích náznacích, případně nás straší předměty denní potřeby, které se chovají krapátek nestandardně. Za velký mezník bývá po právu označován právě Poltergeist Tobe Hoopera a Stevena Spielberga, který je dodnes v mnoha směrech nepřekonán. Málokdo však ví, že rok před Poltergeistem měl premiéru film The Entity (1981), který je mu v mnohém podobný. Tím netvrdím, že by snad slavní režiséři opisovali, spíš chci jen poukázat na to, jak na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let došel dech satanským kouskům a filmaři se vrhli na pole méně probádané.

Barbara Hershey vs JoBeth Williams

Ovšem podobnost těchto dvou filmů je i tak zarážející. Posuďte sami. V obou žije +- typická americká rodinka v typickém americkém baráčku a zničeho nic se začne dít něco podivného. Nábytek se pohybuje, rodinní příslušníci jsou napadáni a všechny tyto úkazy mají jistou spojitost s osobou ženského pohlaví. Pomoc nakonec poskytne tým parapsychologických specialistů, kteří dům za pomoci moderní techniky zkoumají. V obou hrají víceméně neokoukaní, typově podobní, herci, oba jsou na vysoké technické úrovni a oba by měly patřit mezi klasiku. Samozřejmě ale najdeme řadu rozdílů. The Entity je záležitost čistě dospělého publika, duchovi nejde ani tak o bytost ženského pohlaví, jako o to pohlaví samotné a jeho hlavním cílem je šukat a šukat. Nástup je famózní, už po prvních osmi minutách leží hlavní hrdinka zneuctěná na posteli a divák je nadšený jak skvělým zpracováním tak faktem, že ho čeká ještě podobně nabitých 110 minut. V těch to sice občas trochu zaskřípe, přecijen dějová čistost Poltergeista je mnohem výraznější, ale i tak si zkuste The Entity sehnat a sami zjisti, že už rok před klaunem schovaným pod postelí měli někteří duchové poměrně zvrácené zájmy. Orgasmus jsem sice, narozdíl od hlavní hrdinky, neměl, ale moc nechybělo. The Entity je horror jak víno.