Wilderness

Pokud jste obětí šikanování, a já doufám, že většina z vás je nebo byla, máte v podstatě pouze dvě možnosti. Buď celou věc zbaběle nahlásíte příslušným autoritám, nebo se tomu postavíte jako muž a podřežete si žíly. Davie nebyl žádný zbabělec a tak za jeho smrt musí pykat všichni spolubydlící z nápravného ústavu. Trestem jim má být pobyt na opuštěném ostrově, který, jak se později ukáže, není možná až tak opuštěny...

Bristský horror je na vzestupu. Mladí režiséři jako Neil Marshall, Edgar Wright či Michael J. Bassett jasně dokazují, že se přeci jen dá točit i něco jiného než remaky. A právě posledně jmenovaný má na svědomí Wilderness, drsný a špinavý survival horror, na jehož kvality se teď pokusím upozornit. Předně, až na dvě tváře víceméně neznámí mladí herci, kteří si se svými postavami do jednoho poradili na výbornou. Basset už svým předchozím počinem, válečným horrorem Deathwatch, dokázal, že s psychologií postav pracovat umí a ve Wilderness to dotáhl skoro k dokonalosti.


Napětí mezi dočasnými obyvateli ostrova stoupá úměrně jejich klesajícímu počtu, přičemž není nouze o nejrůznější překvapení. Dalším výrazným kladem je vizuální zpracování. Opět se nezapře silný vliv úspěšných horrorů Neila Marshalla. Vše je nasnímáno velice syrově s použitím převážně příjemně oldschool efektů. Autorům se tak daří navozovat nepříjemné mrazení v zádech, což mám na filmech mnohem raději, než laciné lekačky. Prostě další britská kvalita, kterou mohu jen doporučit.


Na závěr snad jen dodám, že vlna britských horrorů zdaleka nekončí a v nejbližší době se k fanouškům dostanou například zajímavě vypadající kousky Broken a Blood Trails. Je na co se těšit.