Dospívání

Blog je jako dítě. Když se narodí, ví o něm jen pár nejbližších, kteří se snaží udělat pro něj první poslední. Jak jde čas, pomalu se rozkoukává, hledá si první kamarády a dává o sobě čím dál tím hlasitěji vědět. Objevují se první lásky, případně již zcela nezbytné registrování, vždyť v dnešní gaynegroidní společnosti je bílý heterosexuál rarita, které je potřeba si vážit.

S tím jak dítě dospívá, touží něčím šokovat. Užívá vulgárního výraziva, poslouchá nahlas kapely, které se ani jemu samotnému nelíbí a za zbytečně drahý peníz si kupuje jejich reklamní výrobky. Samotnou kapitolou je pak vzhled. Není vyjímkou, že takové dospívající dítko změní barvu vlasů i třikrát za víkend, aby nakonec zjistilo, že ta původní vlastně byla celkem fajn.


Někdy se však změna vzhledu podaří a to se opět dostáváme k vašemu nejoblíbenějšímu blogu. Určitě jste si všimli, že v posledních dnech jsem trochu experimentoval (a kdo vlastne ne). Vzhled, který vidíte teď jistě není konečný, ale dnes, řekněme v začínající pubertě, je to to nejlepší, co je vám schopen House of Obitus nabídnout. Važte si toho, bez mého dohledu byste byli pouze tupá hovada, ale to asi víte.


BTW asi jste si všimli, že tento post doprovází zvláštní fotografie. Náhodně vybraný ukrajinský chlapec, toho času ochotný za peníze udělat cokoli, nám na nich krásně dokumentuje krásy i hrůzy dospívání. Je mou milou povinností vzkázat vám od tohoto předčasně vyspělého středoškoláka následující: "Mozno ma Obitus najlepsi blog, ale co by z toho mal, keby ho nikto necital? Dakujem vam!"