N&D: Battleground

Nestává se často, abych psal o seriálu poté, co jsem viděl pouhopouhý jeden díl. Vlastně se to nestalo ještě nikdy, ale Bojiště z povídkového cyklu Nightmares and Dreamscapes: From the Stories of Stephen King si to jistojistě zaslouží. Ti, kteří trochu znají dílo Stephena Kinga asi vědí, že Nightmares and Dreamscapes je relativně novější povídková sbírka, která u nás vyšla rozdělená na dvě části. Já sám jsem četl pouze knihu první, nazvanou Dolanův cadillac a přiznám se, že mě dost zklamala. King dosáhl povídkářského vrcholu v Noční směně (k tomu se vrátím v některém z příštích postů) a v Dolanově cadilacu mě opravdu zaujaly snad jen dvě povídky.

Logicky jsem předpokládal, že seriál nazvaný stejně jako povídková sbírka bude čerpat náměty právě z ní. Naštěstí tomu tak není a v osmidílné sérii (podrobně na Studně) se objevují i povídky ze starších knih. A právě hned tou první je Battleground, která česky jako Bojiště vyšla v nedostižné Noční směně. Příběh je jednoduchý a řekl bych, že povídkové zpracování (literární i filmové) mu akorát tak padne. Nájemný vrah zlikviduje šéfa hračkářství a za tento, jistě bohulibý a prospěšný, čin se mu v jeho vlastním bytě pomstí armádička plastových vojáčků. Snad jsem neprozradil příliš, od svých čtenářů očekávám, že tohle prostě mají načtené.


Nejde ani tak o děj, ale o zpracování. Důležitou volbou autorů jistě bylo obsazení klíčové role vraha, kterou naprosto famózně zvládl William Hurt. Je dokonalý a věříte mu naprosto vše, od drobného udivu až po totální nasrání. Další výraznou zbraní v rukách tvůrců jsou speciální triky. Vojáčci nevypadají jako živí lidé, ale opravdu jako oživené hračky, přičemž ve chvílích, kdy je Hurt nevybíravým způsobem likviduje mne místy až mrazilo. Ranou z milosti je pak totální absence dialogů, což je nejenom zajímavé a efektní, ale má to pro Čechy i praktický význam. Battleground si určitě sežeňte, když zkusím srovnávat nesrovnatelné tak musím přiznat, že mě bavilo víc, než Kingova povídka.