Jak mě Cabal dvakrát zklamal

V úvodu bych měl asi vysvětlit titulek tohohle postu. Ono se to má tak, že Cabal je jeden z mála lidí, kteří mají hodně podobný vkus jako já (a DVD sbírku hodnou srovnání s mojí), takže když mi on nějaký horror doporučí, neberu to na lehkou váhu a v brzké době ho zhlédnu. Páteční kombinace nové televize a starého salátu způsobila, že jsem víkend strávil v posteli sledováním filmů, přičemž došlo i na nedávná Cabalova doporučení z naší seance U Šťastného vlka.

První záležitostí byl nový slasher Malevolence, který jsem sice sledoval pečlivě, ale bohužel i přes úpornou snahu jsem na něm nevykoukal pranic zajímavého. Posuďte sami - partička kriminálníků se po bankovní loupeži schová i s rukojmími ve starém opuštěném domě, který možná nakonec není až tak moc opuštěný. To je vše. Když k tomu připočtete offscreen zabití a totální vykrádání slasherů posledních pětadvaceti let (při pohledu na vraha mě zcela pohltily nostalgické vzpomínky na první Obitcon - Pytel, pyčo!) dostanete velice tuctovou záležitost, kteá většinu času pouze nudí.


To druhý Cabalův tip nenudí zpočátku vůbec. Výborně natočená záležitost The Dark operuje v prvních dvaceti minutách se skvěle strašidelnou atmosférou, aby to pak vše utopila v až tragicky hloupém příběhu. Všechny ostatní složky fungují po celou dobu skvěle, vyzdvihnul bych kameru a kvalitní herce v čele se Seanem Beanem. Je to vážně škoda, protože tenhle film mohl být kvalitní duchařinou, ale příběhově mne do sebe prostě nevtáhnul. Možná je chyba na mojí straně, nějak už mi překombinované povídačky nesedí. Každopádně The Dark není vyloženě na odstřel a možná byste ho vyzkoušet mohli, třeba vám sedne stejně jako třeba Cabalovi.